Finanční teploměr II

V dnešním článku se společně podíváme na investice. Poznámka, mezi investice nepovažuji penzijní připojištění a stavební spoření, jsou to alternativy konzervativního spoření, nikoliv investování, proto je zde záměrně neuvádím. 

Našim nepřítelem ve světě investic a zhodnocování finančních prostředků je inflace , o inflaci jsem již napsal hodně, ať už z pohledu, že nám „pomáhá“ při hypotečním úvěru či jak reálně ovlivňuje nominální a reálnou hodnotu peněz. Aby naše peníze neztráceli na kupní síle, tedy na reálné hodnotě, tak je zapotřebí, aby investice dlouhodobě překonávali, respektive převyšovali inflaci, nynější hodnoty inflace se pohybují v rozmezí cca 2 – 3 %. Některé produkty na finančním trhu totiž ani nepřevyšují inflaci a tím pádem hodnota našich peněz klesá. Pojďme se tedy podívat na jednotlivé možnosti dle jejich výnosu.

Spořicí účty – tyto účty používám při budování krátkodobé rezervy, jsou velmi likvidní, bezpoplatkové, lehce dostupné a variabilní. Peníze v bance jsou automaticky pojištěny dle zákona, tudíž se nemusíme až tak bát o naše peníze. Reálné zhodnocení na spořicím účtu je v rozmezí cca 0,5 – 1,6% p.a. Produkt doporučuji držet jako krátkodobou rezervu. Zhodnocení na spořicím účtu nám sice ani nepokrývá inflaci, ale částečně ji aspoň snižuje. Je to určitá alternativa nežli mít peníze pod polštářem. Jde o velmi konzervativní produkt sloužící primárně k načerpání rezervy v případě nenadálé události.

Termínované vklady – výhodnost či nevýhodnost těchto produktů je na delší debatu. Z mého pohledu terminovaný vklad nám nabídne vyšší zhodnocení, než spořicí účet, ale s tím rozdílem, že peníze tam máme tzv.: zazděné například na 2 roky a v případě nutnosti mimořádného výběru, tak platíme určité penále či pokutu za předčasné splacení. Výnos těchto produktů se pohybuje těsně pod hranicí inflace, ale jak jsem již řekl peníze v tomto produktu jsou uloženy například na 2 roky. Pokud klient má krátkodobou rezervu na spořicím účtu, tak můžeme přemýšlet o této alternativě, ale raději doporučuji OPF konzervativního smyslu.

Fondy peněžního trhu – tyto fondy patří mezi nejkonzervativnější investicí na našem trhu. Nehrozí zde žádné, případně velmi malé kolísání fondu. Nízké riziko kolísavosti je samozřejmě vykoupeno malým výnosem. Fondy peněžního trhu v dlouhodobém horizontu dokáží pokrýt inflaci, případně přinést jen něco málo nad ní. Investoři ukládají své prostředky do těchto fondů z důvodu ochrany hodnoty svých peněz. Já osobně tyto fondy volím jako uložiště pro střednědobou finanční rezervu u klientů.

Dluhopisové fondy, dluhopisy – Dluhopisové fondy dokáží již s přehledem pokrývat inflaci. Tyto fondy se řadí z hlediska rizikovosti hned za fondy peněžního trhu. Jejich výnos je vyšší, ovšem jejich riziko je také vyšší. Dluhopisové fondy jsou určeny pro investory na horizont 3 a více let. Samozřejmě musíme jako investoři počítat i s rizikem záporného vývoje. Dluhopis je v podstatě dlužný cenný papír se splatností delší než jeden rok. Ovšem pozor, není dluhopis jako dluhopis. Například dluhopisy vydávané některými státy jsou velmi rizikové, to může platit i pro firemní dluhopisy, proto u dluhopisových fondů je důležité správný výběr fondů. Zde již doporučuji používat diverzifikaci.

Smíšené fondy – jak už z názvu vyplívá smíšený fond je složen z několika aktiv, proto je velmi důležité složení daného portfolia. Záleží, zdali má smíšený fond v portfoliu více akcií, či dluhopisů, pokud akcií, tak se výnosem, rizikem a volatilitou bude spíše přibližovat akciím. Smíšené fondy kombinují akcie a dluhopisy, tím pádem je velmi důležité konkrétní rozdělení portfolia. Dalo by se říci, že smíšený fond je vlastně mixem podílových fondů.

Zajištěné fondy – jak již z názvu vyplívá, jde o fondy, které investorům „garantují“ daný výnos. Výnos je samozřejmě kompenzován nižším výnosem a nelikviditou. Většina podílových fondů je otevřených, tzn.: mohu kdykoliv vstupovat a kdykoliv vystupovat, u zajištěných fondů tomu tak není. Investice je zpravidla na 2 – 5 let, tím pádem peníze máme tzv.: zazděné ve fondu. V případě nutnosti prostředků zaplatím logicky poplatky za předčasné ukončení, jak je tomu u terminovaných vkladů. Nicméně tyto fondy jsou ve velké oblibě, jelikož riziko ztrát je pro velkou část naší populace něco, co nechtějí podstupovat. Zajištěné fondy můžeme brát jako takové lepší termínované vklady, když to půjde dobře tak vyděláme něco málo nad svoji vloženou částku a pokud to půjde špatně, tak dostanu své peníze zpět, ale nic jsem neprodělal.

Akciové fondy, akcie – jde o vysoké riziko, vysoký zisk. Tyto fondy jsou z pohledu investora nejrizikovější, ale v dlouhodobém horizontu také nejziskovější. Dokazuje to celá řada statistik. Akciový fond funguje na jednoduché bázi – velmi to zjednoduším. Portfolio manažer nakupuje za peníze vybrané od investorů čekající zisk akcie firem, o kterých si myslí, že jim v budoucnu vydělají. Má k dispozici tým analytiků, kteří analyzují dané společnosti a na základě toho kupují akcie firem. Bohužel vše není tak snadné, jak je popsáno výše, jelikož akcie jsou velmi volatelní, tzn.: že hodně kolísají. Může se stát, že akcie může určitou dobu jen klesat. Při investování do akciového fondu je velmi důležitá diverzifikace. Představte si, že si koupíte titul jedné konkrétní společnosti a ta bude mít špatné výsledky? Asi proděláme, ale představte si, že nakoupíme například 30 titulů, tzn.: že jsme své riziko rozložili do 30 společností. Za zmínku stojí i měnové riziko, které na sebe investor bere. Český investor, který investuje do zahraničí nese tzv.: měnové riziko. Portfolio manažeři nakupují akcie firem například za dolary, eura apod. Pro investora to znamená, že jeho peníze jsou směněny do cizí měny a za ni jsou nakoupeny akcie.

Alternativní investice – patří k diverzifikovanému portfoliu. Portfolio nemá být složeno jen z akcií, dluhopisů, hotovosti apod. Mezi alternativní investice patří například reality, vzácné komodity, umělecké předměty apod. Alternativní investice ochrání klienta při akciových bublinách, růstem inflace anebo geopolitickou nestabilitou. Mezi konkrétní příklad alternativní investice může být výstavba logistických center, výstavba větrných elektráren, stavba vodní elektrárny, výstavba solárních elektráren apod. Výhodou je investice do projektu, který není ovlivněn finančním trhem a jedná se o samostatnou investici, zpravidla se jedná o tzv.: hybridní dluhopisy. Tyto investice mívají zpravidla pokryty i měnové riziko, politickou nestabilitu v dané zemi apod. Jedná se vždy o unikátní projekty, které se v České republice neobjevují často.

V dalším článku se budeme zabývat konkrétními fondy, rozebereme si jejich výnosnost, volatilitu, likviditu, rizika, poplatky, do čeho a kam investují a tak dále. Čeká nás svět investic z hlubšího pohledu.